Do mojí právní (odborné) právní specializace spadá zejména šest právních oborů, z nichž první čtyři jsou již v praxi “zavedené” (mezinárodní právo zaměřující se na ochranu lidství, státní a veřejná správa, ústavní a civilní právo) a dva z nich jsou “zatím nové” (holistické právo a holistická ecoterapie).

Přičemž u těchto “dvou nových” se dá říci, že jsem jejich “exklusivním teoretickým znalcem, učitelem i jejich praktikem, tedy i jejich  originálním autorem, tvůrcem a průkopníkem.

Oba nově vznikající právní obory se “systémově” liší od těch konvenčních zejména tím, že “aplikaci práva” staví na zcela jiném či novém “základu, pohledu, podstatě, výchozích předpokladech i přístupu (než ty výše zavedené/konvenční).

Holistické obory se odlišují oproti těm tzv. “konvenčním” (které se zaměřují na pouhé “potlačení či odstranění “hmotných příznaků”, jež jsou jen adekvátními a autentickými “projevy bytostné podstaty života” signalizující jistou nerovnováhu/disharmonii existující v systému vědomí dané bytosti) především tím, že obecně přistupují k řešení “celistvě” a komplexně, tj. z uceleného pohledu na všechny tři bytostné úrovně Života tvořící jeden Celek/Holos/Jednotu. Tedy nejen z pohledu a principů fungujících na “materiální” (fyzické/projevené) úrovni Existence, ale také z pohledu úrovně “metafyzické či duchovní” (neprojevené, universální, tvůrčí, přirozené/bytostné a sjednocující), jakož i z úrovně “duševní” skrývající jednostranné, destruktivní a pokřivené tendence a postoje daného jedince či bytosti/í k Existenci jako Celku, které jsou pak základem pro jejich “ztělesňování” nepřirozeného postoje a pokřiveného chování, jež je z “celkového úhlu pohledu” nespravedlivé a škodlivé, neboť v konečném důsledku působí utrpení samotnému jedinci či dané bytosti, popř. je “na úkor další bytosti/bytostí (a tedy dlouhodobě neprospívá Existenci jako Celku).

Komplexní objasnění o tom, co obnáší holistický přístup a čím se liší holistické obory od těch ryze technicky odborných oborů, které se zaměřují na řešení hmotných příznaků najdete zde.

Oba tyto dva “nové právní obory” staví a) na “holistickém (uceleném, celostním či komplexním) pohledu a přístupu” k Životu a jeho projevům skrze “lidské bytosti” (které jsou ze své  vrozené/bytostné podstaty originální stvoření nadané “autonomním vědomím a vůlí”) a dále na b) “přirozeném řádu bytí” a na jeho klíčových universálních principech “Jednoty” a “Rovnováhy”, na kterých se samočinně tvoří (obnovuje a udržuje) ve všem živoucím “harmonie” (a k čemuž slouží tzv. “universální/vyšší spravedlnost”, která udržuje spojení počátku (alfa) s koncem/následkem (omega) a stará se, aby došlo ke spravedlivému vyrovnání a vyvážení energií).

Sledují i zcela jiný “záměr”, než je pouhé “koncepční porozumění a ideová znalost” určité “regulace” jistých vztahů a interakcí, jejich účastníků, chování a činností včetně jejich důsledků (které někdo z pozice “svojí autority” vymyslel a nastavil), potažmo následná “schopnost a praktická dovednost” technicky a logicky správně tuto regulaci aplikovat” na konkrétní praktické případy v rámci nastaveného “právního systému” a v naladěném “odborném prostředí”. 

Oba nově vznikající právní obory se přitom opírají o již existující “mezinárodní právní ochranu nejvyšších hodnot” jako je svoboda, spravedlnost a mír ve světě (jejichž základem jsou pak lidské/přirozené důstojnosti a právní osobnosti každé lidské bytosti bez rozdílu, jakož i rovnost a nezcizitelnost základních lidských práv a svobod). Proto jsou tyto hodnoty chráněny nejvyššími právní silou, a to nejen mezi lidmi jednoho národa, ale i mezi národy navzájem a tato mezinárodní právní ochrana má zakotvenou právní přednost před tou vnitrostátní.

Protože se oba tyto “nové právní obory” z pohledu práva “opírají zejména o mezinárodní právní ochranu lidství”, tuto regulaci bedlivě sledují a vzájemně porovnávají se stavem “vnitrostátního práva”, tak by vnitrostátní právo harmonicky ladilo s mezinárodní právní ochranou lidství, na které se vzájemně shodli Spojené národy  sdružené v OSN.

Duchovním záměrem obou právních oborů je, aby se “celkový systém vědomí jednotlivé lidské bytosti sestávající se z živoucího světelného vědomí ducha-duše-těla a naprogramované neživoucí mysli” (spolutvořící skrze sebe a další jednu souhrnnou/kolektivní lidskou bytost – “lidstvo”) jako celek přirozeným vlastním tempem “sladil a synchronizoval” do plného souladu (“celkové “jednoty”)” se svojí originální, přirozenou, autonomní a tvořivou “bytostnou podstatou”. A v duchu vědomého udržování této “vlastní jednoty” a v duchu “rovnováhy” pak rovnocenně “harmonicky fungoval” i ve vztahu k druhým lidským bytostem, tedy nenásilně, bez manipulace a s “respektem k jeho vlastní jedinečnosti, vrozené autonomii vlastní tvořivé moci a právu svobodné volby (což jsou klíčové hodnoty “přirozeného řádu”, jemuž všechny živoucí bytosti skrze svoji vrozenou/bytostnou podstatu podléhají).

Materiálním záměrem, který oba právní obory sledují, je pak:

a) násměřování všech lidí (žijicích na území ČR) a inspirace “ostatních národů” k závazkům, které opoměly plnit, jakož i k cílům, zásadám a nejvyšším hodnotám lidství, které jsou zakotveny v mezinárodních smlouvách uzavřených pod záštitou OSN a zakotvit či posílit právní ochranu celistvé bytostné podstaty lidské bytosti a jejích tří tvůrčích kvalit (svébytnost, důstojnost a soběstačnost), jakož i nejdůležitějšího vztahu člověka (který je vztah k životu jako jednoho celku = holosu).

b) nasměřování a motivování všech lidských jedinců bez rozdílu (jako jedné kolektivní bytosti) ve “svébytném a harmonickém tvoření v souladu se sebou i ostatními bytostmi (tj. tvoření, které podporuje “blaho celku”)” a dohlížení nad tím, aby lidé v naší zemi opětovně nesešli z cesty “humanity” a k tomuto “záměru” musí “holistické právo” a všichni, kteří ho chtějí aplikovat (“holističtí právníci) jednotně sloužit.