Co je služba konaná ve prospěch Celku a jaké ctí klíčové hodnoty a principy podporující Celek?

V čem Vám může holistický přístup a člověk poskytující službu ve prospěch Celku účinně pomoci při Vašem vyrovnání či vyvážení se s životem skrze aktuálně prožívanou životní situaci či vztah?

1) Abyste skrze celistvý pohled či nadhled, popř. doplnění chybějících informací, nepodléhali falešné iluzi vytvořené jen skrze pouhé vymýšlení fikcí, interpretace, popisy a přesvědčení proudící z vědomí odděleného od Celku a pravé bytostné podstaty (mysli/ega), které jsou nepřirozenými frekvenceemi rozlaďující Váš systém vědomí.

2) Abyste v sobě skrze strach a obavy neodmítali, nebojovali a nezvyšovali v sobě odpor, potažmo negativní odmítání života. A namísto toho se uvolňovali do stavu vědomí, ve kterém budete schopni život vnímat jako cestu, na které se učíte zvládat a prožívat nové věci (tj. zvětšovat kapacitu svého vědomí).

3) Abyste se naučili vnímat problémy a konflikty ve vztazích jako smysluplné „výzvy od života“, které Vám Celek, potažmo Vaše bytostná podstata posílá a tvoří “na míru” a skrze děje života přináší v jejich souladu (kdy nikoliv Vaše mysl, ale Celek řídí všechny děje Vašeho i všeho života proto, aby se s ním bytost/i, skrze svoje vědomí, znovu spojila/y a tvořili zde ve vzájemné harmonii, tj. v souladu s ním),

4) Abyste si zažili, jako fungují universální principy Celku v praktickém životě, když řešíte životní situace ve vztazích způsobem, kdy neškodíte sobě ani druhým a naučíte se řídit se svým vlastním srdcem (hlasem bytostné podstaty), nikoliv hlasem falešného já, který nabízí své omezené znalosti, interpretace a přesvědčení.

5) Abyste si vědomě budovali a udržovali ve vztazích vlastní autoritu, integritu a celistvost, jež jsou základem Vaše bytostné autonomie (svébytnosti, důstojnosti a soběstačnosti) a jedinečného propojení Vašeho vědomí s Vědomím Celkem.

6) Abyste své nižší já/ego dobrovolně a vědomě učili pokoře a kultivovali ho do harmonického propojení se svojí bytostnou bytostnou napojenou na Celek a začali tak přirozeně vnímat spravedlnost života a jeho přirozeně vyvažující fungování v jednotném/universálním duchu. Kultivací polarit ve svém systému vědomí začnete přirozeně rozumět reálným dějům a projevům ve svých vztazích a životních situacích, které Vám na míru duch života (jako síla Vědomí Celku) přináší, abyste dostali určitý jasný impuls se zase propojit s Celkem = Holosem či se s ním sladit ve svém tvoření  (jakožto jeho bytostná součást, která skrze sebe vytváří a formuje materiální svět do konkrétního obrazu a kulis).

PředchozíDalší
123456

Klíčové hodnoty a principy  holistické služby konané ve prospěch Celku (Holosu)

1. Svébytnost a dobrovolnost

Principiální svoboda/dobro-volnost tvoření při dodržování universálního řádu Bytí a jeho konů=principů se kterou se pojí druhá strana mince a polarity, a to vlastní odpovědnost za své Bytí pro případ porušování universálního řádu a nepřebírání řešení škodlivých a nepříznivých důsledků na sebe, za které jsou odpovědní jiní jedinci.

2. Lidská důstojnost a svébytná vůle se rozhodovat v souladu se sebou

S lidskou důstojností a svobodnou vůlí při rozhodování se pojí přirozené právo lidské bytosti projevovat se podle svého vědomí a svědomí, jakož i právo na vlastní svobodnou volbu či rozhodnutí ve vztahu k sobě a svému Bytí, projevení souhlasu či nesouhlasu, popř. i zdržení se hlasování při současném nesení odpovědnosti za tuto svoji volbu/rozhodnutí.

3. Soběstačnost a zdravá nezávislost respektující bytostné vědomí každé bytosti (autonomie)

Se soběstačností a zdravou nezávislostí se pojí přirozené právo požadovat i umožňovat rovnocenně sobě i druhým lidským bytostem, aby si život vedli a tvořili v souladu se sebou a svým Bytím bez manipulace s jejich vědomím, potažmo bytostnou vůlí, vynucování souhlasu a rozhodování namísto nich (tj. bez jejich legitimního vědomého a dobrovolně daného souhlasu).

Každý člověk má vrozené/přirozené právo tvořit ze svého jedinečného naladění vědomí a souladu (harmonie) se svojí bytostnou přirozenou podstatou = sjednocenným vědomím ducha-duše-těla), kdy tato celistvost a sjednocenní přirozeně kultivuje a usměrňuje lidskou reaktivní mysl = ego, jakož i navozuje přirozený respekt a rovnováhu v daném vztahu.

Ve vyváženém a harmonickém vztahu probíhá vzájemná interakce a výměna v harmonickém = recipročním = vyváženém duchu, ve kterém se jeho strany ve svém bytí respektují, vědomě mezi sebou netolerují a nepodporují manipulaci, parazitické jednání na něčí úkor, ubližování a neškodí si.

Vzájemná výměna energií ve vyváženém = recipročním vztahu neprobíhá skrze “destruktivní nastavení a chování opírající se o iluzorní interpretace a přesvědčení mysli, ani její jednostranné a pokřivené (egoistické) strategie a myšlenkové vzorce zaměřující se na usilování a mechanismy přežití, které se aktivují a zesilují stresem, ne-sebe-důvěrou, strachem, odporem a negativním myšlením (nepřirozené frekvence), resp. se takováto destruktivně nastavená výměna otevřeně komunikuje, odhaluje, objasňuje a vědomě zastavuje, aniž by se komunikující strana nad druhou stranu ve vztahu povyšovala či ji za to ponižovala nebo jinak trestala.

4. Vrozená rovnocennost a rovnoprávnost

Vrozená universální rovnost lidí z pohledu jejich celistvé bytostné a autonomní podstaty včetně přirozených a nezcizitelných práv náleží každému lidskému jedinci bez jakékoliv diskriminace a jejich podmiňování a omezování, jakožto členovi jedné lidské rodiny (lidstva), ke kterému nesmí legitimně docházet bez jejich přímého a vědomého souhlasu.

5. Respektování potenciálu ve formě skutečných schopností a charakteru

Respektování pravdivého realizovaného duchovního potenciálu člověka  a jeho darů ve formě jeho ctností, vlastností, schopností a dovedností je rozhodným základem pro uzavírání dohod o jejich využití a funkcích v rámci klubu, potažmo pro plnění funkcí klubu v rámci lidského společenství. Každý člen má přirozené právo prospěšně rozvíjet své vrozené dary do ctností, vlastností, schopností a dovedností a uplatňovat je ve prospěch klubu a jeho členů. 

6. Vědomě tvořit harmonii skrze vyvažování polarit a protikladů do jednoty a rovnováhy

S lidskou důstojností a svobodnou vůlí při rozhodování se pojí přirozené právo lidské bytosti projevovat se podle svého vědomí a svědomí, které zahrnuje i přirozené právo na vlastní svobodné projevení svého rozhodnutí a určitého výběru = volby, která je v souladu s jeho celistvou bytostnou podstatou tvořené duchem-duší-tělem), jež se může projevovat výslovným souhlasem či nesouhlasem, popř. i zdržením se hlasování při současném nesení bytostné odpovědnosti za tuto svoji učiněnou volbu/rozhodnutí a její vědomé ztělesnění (tvoření). Tvoření harmonie spočívá ve vědomém hledání rovnováhy a středu mezi dvěma polaritami, protiklady či extrémy.

7. Respektování jednotných universálních principů Bytí jako Celku (universálního řádu)

Každý člověk je přirozeně ze své bytostné podstaty “autonomní”, tj. jeho vědomí tvoří nezávisle na ostatních bytostech podle svých vlastních pravidel) s tím, že může “harmonicky” svébytně tvořit bez omezování, pokud druhým bytostem v rámci Celku vědomě či nevědomě neubližuje a neškodí a respektuje universální řád Bytí a Celku. Při svém tvoření je skrze vědomí Celku usměrňován či omezen toliko vědomým respektováním a dodržováním “jednotných universálních principů (jednoty, rovnováhy, legitimity)”, na kterých funguje i “universální holistická spravedlnost.

PředchozíDalší
1234567

Jednotný záměr všech účastníků při spolupráce

Všechny účastníky či  strany vztahu spojuje vždy určitý jednotný záměr, který je jednotně prospěšný pro všechny strany a tedy pro Celek. Pokud tento jednotný záměr strany od počátku sdílí, jsou v jeho duchu přirozeně motivováni prakticky jednat a případně i lehčeji překonávat případné překážky na cestě k naplnění tohoto záměru.

Celistvý holistický přístup a ucelený spravedlivý vhled 

Celistvý holistický pohled opírající se o konkrétní hmotné projevy lidí a jejich duševní prožívání, jakož i o universální přirozený řád a jednotné principy holistické spravedlnosti fungující ve prospěch Celku.

Dobrovolnost a svébytné chování každého účastníka 

Každý účastník, který se vědomě dobrovolně zapojí do holistického procesu řešení svojí situace ve vztahu v jednotně prospěšném a spravedlivém duchu ve prospěch všech (jako jednoho Celku) plně svébytně rozhoduje o podstatných krocích a úkonech, které se ho bytostně dotýkají včetně výsledné podoby konsensuální dohody, kterým se proces vyvážení vztahu mezi účastníky narovnává či vyrovnává a prakticky vědomě přenastavuje tak, aby daná vazba a vzájemná výměna reálně uspokojovala skutečné potřeby všech zúčastněných a byla mezi nimi vzájemně podporující a prospěšná (spravedlivá a uspokojivá).

Férové sdílení nákladů, výsledku řešení a prospěchu podle skutečného přínosu

Vyvážené, férové a sdílené řešení (+ i -) na bázi jasně vymezených kompetencí, úkolů a jejich plnění vnáší do spolupráce jasnost, řád, osobní zájem a motivaci, spravedlnost a osobní odpovědnost spojenou s vytvořeným výsledkem, popř. vytvořeným prospěchem.

Na nákladech i výsledném prospěchu se účastníci férově podílí, a to v poměru, v jakém k němu osobně sami svým dílem přispěli či je výsledkem jejich konsensu.

Sdílené řešení a reciproční spolupráce mezi více účastníky či stranami přináší každému  účastníkovi  spolupráce reálnou úsporu či poměrné snížení jeho nákladů na řešení díky jejich optimalizaci a sdílejí s ostatními.

Vlastní nemanipulativní, etické, čestné, férové a autentické jednání budí důvěru a vede k následování

Vlastní nemanipulativní, etické, čestné, férové a autentické (pravdivé, přímé a otevřené) jednání ve vztahu k sobě i druhým je nejen projevem vlastního poctivého bytostného vztahu k Celku, ale takové chování přirozeně budí v druhých důvěru, ladí je a vede k projevování a následování  stejného naladění jejich přístupu a chování.

Nestranný a rovnocenný přístup ke všem účastníkům budí vzájemnou důvěru, bez které nelze stavět žádné konstruktivní řešení a postup, potažmo ani dohodu.

Účinná prevence tvoření budoucích problémů a sporů v důsledku porušení universálních principů 

Dobrovolné, transparentní a spravedlivé řešení a vzájemně férové a vyvážené dohody opírající se primárně o společné stejné hodnoty a universální principy, které se aplikují vůči všem rovnocenně a férově, jsou účinným prostředkem prevence nevědomého chování pramenícího z nerovnováhy a nejednoty s Celkem, které se z tohoto Celku následně projevuje ve formě budoucích rozporů, problémů a sporů.

Doplňující informace k holistické službě
konané ve prospěch Celku

Co je hlavní podstatou holistické služby (tj. služby konané ve prospěch Celku)?

Holistická služba se zaměřuje na tzv. vědomou harmonizaci celistvého lidského systému do jednoty a rovnováhy. Přitom se do rovnováhy slaďuje „nízko-vibrační polarita“ (nižší já/ego/nevědomí tvořené tělem/myslí a emocemi) s druhou „vysoko-vibrační polaritou“ (vyšší já, duch/nadvědomí), což se děje skrze duši a její jedinečné prožívání.

Při vědomé harmonizaci tak přirozeně dochází k nemanipulativnímu či nenásilnému slaďování a narovnání pokřiveného ega (osobnosti) člověka do jednoty a souladu s jeho přirozenou, bytostnou podstatou a jeho vrozeným jedinečným charakterem (duch-duše-těla), čímž vzniká sjednocené celistvé vědomí, zvané člověk.

Člověk, jakožto bytostná součást Celku, pak ze svého přirozeně sjednoceného stavu vědomí přirozeně tvoří ve prospěch Celku tím, že v souladu s impulsy svého vědomí a života vědomě podporuje a rozvíjí vlastní svoji celistvou bytost, a to harmonickým způsobem (tj. nemanipuluje, neničí, neubližuje a neškodí jiným bytostem Celku, s nimiž tvoří jednu jedinou komplexní bytost a organismus a místo toho je podporuje a ukazuje jim svým vlastním příkladem cestu do vlastní autonomie a harmonie, tj. spojení s Celkem).

Co je hlavním smyslem, přínosem a hodnotou holistické služby konané ve prospěch Celku?

Podporovat lidi v jejich nevyrovnaných vztazích a mentálně komplikovaných životních situacích, které jejich systém vědomí disharmonizují a celkově zatěžují a brzdí a vedou je k tomu, aby skrze – jejich vědomé prožití a spravedlivě harmonické vyrovnání – zažili svoji osobní transformaci a harmonizaci vztahu s Celkem (což vede k tomu, že  se s danou situací či vztahem už nebudou muset znova potýkat a řešit novou životní výzvu či lekci, protože se jí v minulosti ze strachu vyhnuli, utekli z ní či se jí čelem nepostavili a spravedlivě ji ve vztahu k sobě nebo druhým nevyřešili).

Proč se při poskytování holistické služby ve prospěch Celku upřednostňuje cit místo kalkulujícího rozumu?

Holistická služba v případě řešení sporů, konfliktů či nedorozumění ve vztazích upřednostňuje a podporuje jejich vyrovnávání a vyvažování na základě přirozeného vnímání a cítění účastníků a jejich skutečných projevů vůle v přítomnosti, popř. minulosti. Jinými slovy upředňosňuje spojení s přirozenou bytostnou podstatou člověka, namísto jeho slovních interpretací a možných manipulací se skutečnostmi (tj. jeho spojení s myšlenkovými konstrukty, koncepty, představami, přesvědčeními a vzpomínkami přicházejícími z jeho mysli/ega/nižšího vědomí, které podléhá strachu z oddělení od Celku.

Člověk, který se přirozeně spojuje či je spojený se svojí přirozenou lidskou podstatou, totiž sobě ani druhým nechce škodit, resp. neškodí a neubližuje a automaticky (aniž by o tom přemýšlel) tvoří a funguje v jednotném prospěšném duchu a dle universálních hodnot a principů harmonického tvoření v rámci Celku, jehož je bytostnou součástí.

Universální principy Celku, na kterých tvoří universální duch (potažmo člověk spojený se svojí bytostnou podstatou), jsou jednotně spravedlivé pro všechny bytostné části tvořící Celek a a současně i respektují jedinečné naladění systému vědomí každé lidské bytosti (universální = holistická spravedlnost. To se projevuje tak, že ke každé bytosti život v souladu s Celkem přináší to, co si spravedlivě v duchu svého tvoření v Celku spravedlivě bez ohledu na chtění z mysli/ega dané bytosti zaslouží v závislosti na tom, jaký má vztah k životu jako Celku a jak harmonicky/destruktivně nakládá se svým vědomím a energií, který skrze ní z Celku proudí.

Kdo může vykonávat holistickou službu (neboli službu ve prospěch Celku)?

Službu konanou ve prospěch Celku (Holosu) může vykonávat pouze živoucí člověk, neboť je osobním projevem jeho tvůrčí činnosti a výkonem bytostného práva.

Služba ve prospěch Celku staví na “přirozené/dobrovolné vzájemně prospěšné a reciproční výměně (ekonomiky dar za dar a dobrovolného vzájemného recipročního plnění)” mezi dvěma i více stranami, které jsou vůči sobě v rovnoprávném postavení.

Mezi stranami vztahu se tak přirozeně spravedlivě vyvažují jejich vzájemné vklady a investice do jejich společné spolupráce (tvoření) tak, aby dar dávající strany (ve formě příjmu druhé strany) spravedlivě vyvažoval její reálné výdaje a čerpání zdrojů do férové rovnováhy = neutrality. A přitom, aby žádná strana nespravedlivě (neprospěšně) v daném vztahu jen jednostranně nedávala či nebrala z vlastních zdrojů (a tedy na úkor) druhé strany či k její škodě, a to proti její vědomé vůli.

Čím se člověk poskytující službu ve prospěch vyznačuje či odlišuje?

Člověk sloužící/pracující ve prospěch Celku udržuje harmonický = neutrální = vyrovnaný  = spravedlivý = férový postoj a vztah ke svému vlastnímu bytí/životu jako k bytí/životu ostatních bytostí/lidí svého druhu.

V tomto ohledu tedy nepovyšuje, ani neponižuje svůj vlastní život, svoje osobní potřeby, zájmy včetně práva na co nejpřirozenější projev svojí bytostné podstaty včetně zachování její celistvosti a nedotčené integrity (tedy vlastní blaho) nad blaho jiných bytostí stejného druhu, přičemž se chová tak, aby nepůsobil svými volbami a činy/skutky újmu sobě ani jiným (tedy Celku).

V tomto jednotném, vyváženém, harmonickém (a tedy pro Život jako Celek prospěšném a spravedlivém duchu, který podporuje rozkvět Života na Zemi jako Celku) člověk dobrovolně jedná a činí jako by byl vším a podporuje vědomě prospěch a blaho Celku tím, že činí pro druhé/ostatní v rámci svojí práce/služby tak, jak by činil pro sebe sama a naopak s vědomím, že všichni tvoří jeden jediný Celek.

Jaká je funkce holistického průvodce a holistického právníka a mediátora při provádění služby ve prospěch Celku ?

Holistika se principiálně věnuje autonomnímu tvoření ve formě dobrovolné služby ve prospěch Celku (Holosu) a staví na přirozené harmonizaci autonomního systému vědomí člověka a jeho bytostného vztahu k životu jako Celku podle přirozených universálních metod a principů, na kterých funguje Celek (Holos), jehož jsme, my lidé, bytostnou součástí.

Holistický právník, mediátor a průvodce spravedlností staví svoji vlastní práci na svoji “dobrovolné tvůrčí činnosti konané ve prospěch Celku (Holosu)” prováděné v souladu s universálními jednotnými principy respektujícími fungování přirozené holistické spravedlnosti = universálního řádu. Holistický specialista svoji práci ve prospěch Celku nabízí a po dohodě vkládá (jako svoji investici) do vztahu = spolupráce s účastníkem či účastníky, se kterými se dohodne na rovnocenné, vzájemné prospěšné spolupráci.

Holistický právník a průvodce přirozenou spravedlností stanovuje pro účely této vzájemné výměny či směny hodnot jisté “min. mantinely” (ve formě realisticky oceněných základních vstupních hodnot a principů) a dále “základních vstupních hodnot” spojených s užitím jeho vlastních zdrojů (jako jeho vkladu/investice do společné spolupráce/vztahu), aby tato spolupráce neprobíhala na jeho vlastní úkor či újmu, nebo ke zjevné škodě jeho smluvních partnerů.

Jaký je právní a faktický základ vzájemné výměny konané jako služby ve prospěch Celku?

Službu konanou ve prospěch Celku (Holosu) může vykonávat pouze živoucí člověk, neboť je osobním projevem jeho tvůrčí činnosti a výkonem bytostného práva. Služba ve prospěch Celku staví na “přirozené/dobrovolné vzájemně prospěšné a reciproční výměně (ekonomiky dar za dar a dobrovolného vzájemného recipročního plnění)” mezi dvěma i více stranami, které jsou vůči sobě v rovnoprávném postavení.

Tvořivá dobrovolná služba ve prospěch Celku poskytovaná ve prospěch Celku se primárně neprovádí na bázi závislé a vnější umělou autoritou kontrolované činnosti určující všeobecná pravidla pro výkon dané činnosti (jak je tomu např. v případě výkonu advokacie pod dohledem ČAK).

Tvořivá dobrovolná služba ve prospěch Celku se neprovádí ani na bázi tzv. “podnikání” (tj. činnosti regulované, motivované a poskytované primárně za účlem jednostranného zisku a jeho maximalizaci). 

Jaká obecně platná pravidla závazně regulují výkon přirozeného práva formou poskytování služby ve prospěch Celku ?

Práce prováděná člověkem – v rámci praktického výkonu jeho živobytí – na bázi přirozeného/vrozeného práva není a ani nemůže být jiným rovnocenným jedincem (ani jejich skupinou) proti vůli či bez výslovného souhlasu v rámci jejich vlastního bytostného práva jakkoliv závazně regulována (tj. podmiňována či jinak omezována proti vůli účastníků).

Neboť každý jedinec může svoje vlastní přirozené právo vykonávat pouze a jen za sebe, tj. i se sám sebe v jeho výkonu limitovat, omezovat či podmiňovat a nemá právo manipulaativně zasahovat či vnucovat své vlastní představy druhým proti jejich vůli.

Výkon přirozeného práva není legitimně ani legislativně regulován z logiky podstaty samotného práva, protože o způsobu výkonu svého práva rozhoduje výhradně každý jednotlivý člověk, který dané právo sám za sebe pod svojí bytostnou odpovědností vykonává. Tím není dotčeno právo člověka nechat se inspirovat jiným (jimými) a dobrovolně (tj. se svým souhlasem) implementovat či následovat jejich vlastní pravidla nastavená pro svůj výkon přirozeného práva, pokud k tomu obdržel jejich souhlas (svolení tvůrců jako autorů).

Člověk vykonávající službu ve prospěch Celku tedy nemusí od druhých kopírovat, ani splňovat žádné vnucované cizí//heteronomní/nepřirozené manipulující podmínky, které mu jednostranně diktují či určují druzí v roli určité “vnější či obecné autority”, a to zpravidla nikoliv z upřímného zájmu o druhé či pro společným prospěch, ale ze svého vlastního strachu z konkurence či o své zisky, který takové jedince vede mít druhé jedince pod svojí kontrolou a dohledem.

Poskytování a čerpání služby ve prospěch Celku se řídí primárně dobrovolným dodržováním jednotného záměru (vzájemná prospěšnosti výměny), dobrovolností a jednotnými universálními principy, které platí stejně, aby bylo férově zachováno rovnocenné partnerské postavení smluvních stran.

Strany si mohou dobrovolně sjednat mezi sebou podrobná pravidla opírající se o základní principy, která budou pro obě strany jednotná a vzájemně vyvážená.

Výkon práva nesmí vědomě škodit a ubližovat druhé straně.

Čím se liší způsob oceňování člověka konající službu ve prospěch Celku oproti službě konané za účelem podnikání ?

Tvořivá dobrovolná služba ve prospěch Celku staví na autonomním výkonu přirozeného/vrozeného práva člověka, který se opírá o dobrovolnou a reciproční férovou výměnu hodnot (plnění), jejíž skutečnou reálnou hodnotu si strany vzájemně vždy ujednávají dohodou k “návrhu jedné strany” a tím, že  tuto uzavřenou dohodu mezi sebou stvrzují reálnou platbou, kterou hodnotu tohoto plnění schvalují.

Plnění přijímané výměnou za poskytované plnění má povahu vkladu/investice do spolupráce. Základní vklad je primárně odrazem vyčíslení “základních vstupních nákladů a výdajů investora do spolupráce.

Nad tuto částku je pak individuálním ohodnocením reálné hodnoty investice do spolupráce, která se odvíjí od konkrétní dohody stran podle spokojenosti či v závislosti na reálně vytvořeném výsledku spolupráce.

Služba ve prospěch Celku (Holosu) a férové - reciproční vyvažování energií v rámci výměny

Holistika se principiálně věnuje autonomnímu tvoření ve formě dobrovolné služby ve prospěch Celku (Holosu) a staví na přirozené harmonizaci autonomního systému vědomí člověka a jeho bytostného vztahu k životu jako Celku podle přirozených universálních metod a principů, na kterých funguje a tvoří živoucí energie/vědomí/existence Celku (Holos), jehož jsme, my lidé, stvořeni z tohoto vědomí Celku, bytostnou součástí.

Holistický právník, mediátor a průvodce holistickou spravedlností (přirozeným vyvažováním polarit v duchu jednoty a rovnováhy) staví svoji vlastní službu = práci na svoji “dobrovolné tvůrčí činnosti konané ve prospěch Celku (Holosu)” prováděné v souladu s universálními jednotnými principy/silami/řádem zajišťujícími zachovávání či obnovování přirozené rovnováhy a jednoty v daném Celku (tj. holistické spravedlnosti). Holistický specialista svoji práci ve prospěch Celku nabízí a po dohodě vkládá (jako svoji investici) do vztahu = spolupráce s účastníkem či účastníky, se kterými se dohodne na vzájemně rovnocenné (partnerské), vzájemné prospěšné, dobrovolné spolupráci (spolu tvoření).

Holistický právník a průvodce přirozenou spravedlností stanovuje pro účely této vzájemné výměny či směny hodnot jisté “min. mantinely” (ve formě realisticky oceněných základních vstupních hodnot a principů) a dále “základních vstupních hodnot” spojených s užitím jeho vlastních vkládaných zdrojů energie (jež představují jeho vklad/investici do společné spolupráce/vztahu), aby tato spolupráce neprobíhala na jeho vlastní úkor či újmu, nebo ke zjevné škodě jeho smluvních partnerů.