Tato moje “Všeobecná vzdělávací služba” zaměřující se na šíření úcty k lidství a všeobecným lidským právům a svobodám” je vykonávána pro “blaho celého lidského společenství, resp. všech lidských bytostí jako jednoho celku”, neboť:

a) svým záměrem i obsahem podporuje či směřuje k mírumilovnému obrozování “základů lidství” včetně jeho “mezinárodní právní ochrany a východisek pro jeho žití a šíření mezi lidmi i celými národy” (bez kterých se naše společnost ze součásné krize nemůže dostat),

b) podílí se skrze nemanipulativní šíření objektivních a nepokřivených “informací” na postupném napravování “systémově zdeformovaného či jinak pokřiveného vnímání podstaty člověka (kterou není “identita osobnosti”, ale “tvořivá síla lidského ducha”) a jeho vztahu ke společenství, jehož je jako člen bytostnou součástí.

c) skrze tuto službu dochází k faktickému právnímu naplňování mezinárodního jednotného cíle a závazku ze strany jednotlivce, který platí pro všechny národy a státy sdružené v OSN”.

“Svých charakterem se tedy nejedná o “soukromoprávní charakter služby”, ale  “veřejnoprávní charakter služby, resp. “služby konané pro blaho všech lidských jedinců, tedy celku”, která se zaměřuje na řádné naplňování určitého úkolu, záměru či cíle vytyčeného obecně závaznou legislativou (např. ratifikovanou mezinárodní smlouvou, anebo je v bytostném zájmu většiny členů či příslušníků určitého společenství podle průzkumu) skrze určitou “konkrétní činnost” nebo “práci”, která slouží ve prospěch všeho lidu, popř. většinové společnosti žijící na určitém území v rámci ČR. 

Jakákoliv “veřejnoprávní služba”, stejně jako “služba všeobecně podporující blaho celku”  je poskytována v zájmu, který sleduje zájem většiny (veřejnoprávní zájem a služba), anebo prospěch všech jedinců, tj. celku, kdy sleduje stejný prospěch pro všechny jedince bez rozdílu (zájem a služba, které jsou ve prospěch či blaho celého společenství).

Svoji výše popsanou činnost vykonávám v roli či právním postavení “holistického právníka” ve formě tzv. “všeobecné kompetenční služby jednotlivce konané ve prospěch celku”, která má právní základ v čl. 21 Všeobecné Deklarace lidských práv (která je pro členy Charty OSN podle čl. 55 a 56 závazná) a na ní navazující čl. 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech , které patří mezi ratifikované mezinárodní smlouvy (kterými je ČR podle čl. 1 odst. 2 Ústavy povinna dodržovat a které mají podle čl. 10 Ústavy v případě rozporu právní přednost před vnitrostátním právem).

Protože “Všeobecná služba pro blaho celku” není svým charakterem či povahou “vyžádanou právní službou poskytovanou na míru jednotlivci či jednotlivcům za účelem zisku v rámci podnikání či výkonu samostatně výdělečné činnosti (při které je třeba zohledňovat jejich individuální pohled a postoj, nastavení, potřeby a požadavky jedince), pro poskytování této Všeobecné vzdělávací  služby pro blaho celku (ve formě uceleného právního vzdělávaní v oblasti lidství a všeobecných práv a svobod lidských bytostí) není nutné splňovat “podmínky” stanovené zákony a/nebo jinými právními předpisy regulující poskytovaní takovýchto “vyžádaných a/nebo individuálně poskytovaných vzdělávacích služeb (zejména “školského zákona či živnostenského zákona).

Podle čl. 10 se použije mezinárodní smlouva ratifikovaná Parlamentem, pokud mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než vnitrostátní zákon.

Podle čl. 1 Ústavy ČR “každý člověk může činit vše, co mu zákon nezakazuje” a Česká republika dodržuje závazky, které pro ní vyplývají z mezinárodního práva.

.

Tato “Všeobecná vzdělávací služba” je poskytována ve prospěch všech lidí (národů) žijících v naší zemi, kteří tvoří součást jedné lidské rodiny.

Do akcí realizovaných v rámci této služby se mohou zapojit všichni jedinci, kteří jsou v jednotném právním postavení v tom smyslu, že jsou příslušníky národů, které žijí na území našeho státu a jsou současně občany ČR s hlasovacím právem.

Tato moje služba zahrnuje zejména tyto konkrétní činnosti:

a) zevrubné právní analýzy “legitimity” konkrétních tzv. “veřejných zájmů” prosazovaných státem (resp. jeho vrcholnými orgány jako je vláda, parlament, prezident a ústavní soud) včetně “legality”, tj. zákonné “kompetence státu” je prosazovat, a to zejména skrze konkrétní všeobecně platné “legislativní akty” (jako jsou mezinárodní smlouvy a vnitrostátní zákony, popř. z nich vycházející předpisy). Legitimita těchto veřejných zájmů se posuzuje primárně z pohledu  “skutečného blaha naší země a lidu jako celku”, které je jednotné pro všechny občany ČR a které vychází z toho, co všechny lidi bez ohledu na jejich “specifikaca a postavení” spojuje do jedné lidské rodiny (to jsou nejvyšší hodnoty lidství a jednotná nezcizitelná lidská práva mezinárodně právně chráněná, jakož i závazně stanovené cíle a zásady Charty OSN, jakož i všeobecně závazné mezi-národní smlouvy OSN, které jsou svojí právní silou nadřazeny mezivládním/mezistátním smlouvám, jakož i vnitrostátním normám, které jsou státy povinny dodržovat a uvádět na vnitrostátní úvovni skrze legislativu v život),

b) Rozkrývání konkrétního “potenciálního škodlivého dopadu” a “právních následků” pro naši zemi/národ, ČR i lidské společenství jako celek, pokud by se daná norma (pod rouškou veřejného zájmu) prosadila do právního pořádku našeho státu, a to nejen z pohledu “reálných rizik, škod a možných situací, které díky nim mohou vzniknout”, ale i skrze posuzování jejich souladu či nesouladu (včetně jejich obcházení a porušování) se všemi relevantními závaznými mezinárodními prameny práva, kterými je ČR v dané otázce závazně vázána.

c) Objasňování, jak a čím konkrétně prosazovaný konkrétní tzv. “veřejný zájem” “koliduje” či “porušuje” skutečné “legitimní zájmy naší země”, anebo se od nich odchyluje včetně toho, čím konkrétně se daný návrh všeobecně platné právní normy obchází, porušuje či se rozchází se závazně stanovenými cíly a zásadami Charty OSN, které byly vtěleny do dalších norem mezinárodního i našeho vnitrostátního práv (a které tvoří základ našeho právního pořádku a jejich dodržování ze strany státu je pak základní náležitostí našeho “demokratického právního státu” a odstraňování těchto základů a náležitostí je podle čl. 9 odst. 2 nepřípustné). 

d) Poskytování “obecných doporučení” směřujících k tomu, aby náš stát, potažmo jeho vrcholní činitelé s kompetencí o “těchto veřejných zájmech a normách” rozhodovat, zajistili “adekvátní opatření, popř. nápravu”.

e) Navrhování konkrétních návrhů, jak jsou povinni sladit příslušné dotčené osoby svoje jednání tak, aby neporušoval náš právní pořádek (jehož součástí jsou i všeobecně závazné mezi-národní smlouvy OSN, které jsou svojí právní silou nadřazeny mezivládním/mezistátním smlouvám, jakož i vnitrostátním normám) a nepoškozoval naši zemi, potažmo národ/y, které v ní žijí. 

Dílčím vyústěním této mojí kompetenční služby pro celek je vždy “konkrétní kolektivní právní čin” (tzv. “MAAT čin”) ve formě určitého uceleného programu, který zahrnuje:

a) seznámení s motivem akce (kterým je spravedlivé přezkoumání konkrétního “veřejného zájmu” včetně příslušného právního aktu, který stát navrhuje a prosazuje realizovat na náklady občanů),

b) jejich podrobný rozbor z objektivního pohledu (podle holistické spravedlnosti), který zhodnotí soulad “veřejného zájmu” se “skutečným zájmem a blahem lidstva jako celku” chráněným naším vnitrostátním i mezinárodním právem,

c) objasnění případného rozporu a nesouladu prosazovaného veřejného zájmu a normy včetně reálných rizik a právních dopadů, které v sobě nesou, a to zejména z právního pohledu.

d) navržení harmonizačního řešení, a to jednak pro stát (potažmo kompetentní osoby zastupující příslušné orgány státu či veřejné činitelé, kteří mohou změnu ovlivnit) a jednak pro lid/národ (jak mohou žádoucí změnu svým vlastním postojem a chovánín podpořit).

e) svobodné a tajné hlasování občanů (vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu) s navrženým řešením (čímž se podporuje a rozvíjí “občanská společnost”, výkon práva člověka účastnit se přímo a aktivně na vládě svojí země a správě věcí veřejných, jakož i právo, aby vládl společenský mezinárodní řád, ve kterém se aktivně uplatňují práva podle Všeobecné deklarace OSN). 

f) Konkrétní “čin či činnost”, která se opírá, navazuje či vychází z vyjádřené podpory a hlasování lidí ohledně dané akce. Tento čin se může opírat o dané HLASY ve formě jasného SOUHLASU = podpory = legitimity, RESP. HLASŮ ve formě jasného NESOUHLASU = nepodpory = nelegitimity” určitému konkrétního “veřejného zájmu”, který prosazuje náš stát, potažmo vláda a další státní činitelé (např. uzavření mezinárodní smlouvy o obranné spolupráci mezi ČR a USA).

Reálný vliv a dopad této mojí činnosti primárně závisí na “míře kompetence”, kterou při jejím poskytování využívám.

Tento vliv se může synergicky zesílit skrze Vaše aktivní – energetické i hmatatelné zapojení do akcí, které v rámci této služby vyhlásím.

Čím více lidí tuto službu podpoří a zapojí se aktivně do hlasování, tím větší vliv může mít na osoby zastupující stát z pohledu “legitimity” ve smyslu čl. 21 odst. 3 Všeobecné deklarace OSN (kdy základem vládní moci budiž vůle lidu, která bude vyjádřena skrze správně provedené hlasování, tj. svobodně, tajně, rovnocenně).

Nejen mezinárdně, ale i podle právního pořádku ČR je skutečným suverénem živý člověk – lid – národy. (Podle mezinárodních smluv OSN “právo na sebeurčení” a “právo účastnit se vlády a vedení veřejných věcí svojí země” patří primárně národům – živým lidem a nikoliv neživému konstruktu – státu a jeho vrcholným orgánům, jejichž komptence/moc vládnout a spravovat veřejné věci národa/země je “odvozená”  a postavená na zastupitelském principu a přenesení vlastní kompetence). 

Rovné (svůj hlas můžete projevit jako souhlas i nesouhlas), všeobecné (žádného příslušníka státu z hlasování nevylučuje z vlivu na konečný výsledek hlasování) a svobodné hlasování (nikoho nediskriminuje, ani nemanipuluje, aby se účastnil, neboť každý má právo vykonat svoje právo pasivně., tj.  nevykonat ho) je činem či skutkem, kterým můžete podpořit a ovlivnit chování státu, potažmo vrcholných státních činitelů ve vztahu k Vám (jako jednotlivci) a ve vztahu k nám všem (jako celku).

1. Hlasování je prospěšné (reciproční) pro Vás.

Svým jasným hlasováním (souhlasím – nesouhlasím) projevíte svůj svobodný postoj k určité veřejné otázce života, která se dotýká celého našeho společenství, kterou stát v rámci svojí odvozené (delegované) moci řeší za nás (a zatím bez nás). Svým hlasem v hodnotě 1 Kč  recipročně dostáváte prostor se svobodně vyjádřit a zapojit do konkrétní akce a na druhé straně recipročně za sebe přispíváte na realizaci dané akce a práce s tím spojené pro člověka či lidi, kteří jednají ve prospěch celku.

2. Hlasování je prospěšné i pro stát a jeho zástupce a politiky.

Stát musí podle čl. 21 odst. 3 Všeobecné Deklarace práv OSN (podle kterého je základem vládní moci budiž vůle lidu) i podle čl. 6 naší Ústavy “respektovat při politickém rozhodování vůli většiny, která vzešla ze svobodného hlasování”. Stát, který nerespektuje lidská práva (popř. je účelově omezuje či oklešťuje ve svůj prospěch), anebo nezná skutečnou vůli svého lidu, nemůže ve skutečně fungovat skutečně demokraticky, ani kdyby chtěl. Tím, že lidé začnou svoji vůli projevovat (nikoliv na demonstracích), ale v konkrétních případech (kdy jde o jejich blaho), pomáhají politikům a lidem zastupujících stát v klíčových rozhodnutích ovlivňujících celé naše společenství včas předejít potenciálním škodám a dopadům, popř. zmírnit tyto dopady a vést je k napravení chybného či vadného jednání do souladu s kogentními normami a postupně tak začal svůj lid respektovat a sloužit mu, nikoliv mu (jako dětem) panovat. Svým skutkem se prakticky aktivně zapojujete do správy, vedení a vlády našeho státu. Čím více lidí se do dané akce zapojí, tím “větší synergii a legitimitu” bude mít tato “společná akce”, resp. její vliv na stát a dopad.

3. Hlasování je prospěšně (reciproční) i pro poskytovatele služby.

Svým hlasováním, které probíhá formou činu ve formě “dobrovolného zaslání 1 Kč na účet” (jako daru), tedy umožňujete a podporujete poskytování této kompetenční všeobecné služby jednotlivce pro blaho celku, která je výkonem bytostného lidského práva člověka podporující objektivně “blaho celku”.

Svým hlasováním tedy fakticky a adresně podporujete konkrétní živou bytost (nikoliv neživou entitu), která fakticky (jako odborník) pracuje a realizuje konkrétní činnost pro blaho celku, jehož jste součástí.  Zaslaná částka má charakter daru, který je určen primárně pro mne za/na její realizaci a za sebe přispíváte na praktické vykonání určité kompetentní práce “konkrétní osobou, popř. osobami, které se na práci budou odborně podílet, resp. zaplacení této práce).

Shrnutí: Svým činem (ve formě hlasování skrze zaslání 1 Kč) duchovně i materiálně podporujete “činnost konanou ve prospěch nás všech” jako jednoho jediného celku tím, že se aktivně spolu-podílete na realizaci spravedlivého záměru každé akce a současně svým darem umožňujete, aby byla daná práce řádně vykonána. 

Služba podporující blaho všech jedinců, resp. společenství jako celku, se vyznačuje tím, že slouží ve prospěch všeho lidu, popř. většinové společnosti žijící na určitém území v ČR (v rámci kraje či obce), a proto její poskytování nemůže být pojímáno stejně jako typické “soukromoprávní činnosti a hmotně motivované služby”, jejichž účelem je primárně “obstarávání finančních prostředků pro obživu” (na bázi zaměstnání), nebo pro “zisk” (na bázi podnikání) , anebo pro “návratnost investice” (na bázi investování).

Proto je financování “Všeobecné služby pro blaho celku” vázáno buď na řádné “dílčí naplňování určitého mezinárodního právního závazku či povinnosti”, anebo na “Všeobecný zájem společnosti o tuto službu”. Pokud jde o první případ, pak lze tuto službu financovat buď ze zdrojů toho, kdo je právně primárně povinen (s)plnit závazek (což je v daném případě náš národ, popř. stát, jako členský stát OSN), anebo ze zdrojů vybíraných od lidí, v jejichž prospěch je tato “Všeobecná služba” poskytována.

A protože lidem (jako příjemcům) nelze v této souvislosti uložit “zákonnou povinnost” za tuto Všeobecnou službu platit (protože podle čl. 26 Deklarace lidských práv OSN je jako “povinné vzdělávání” doporučeno jen základní vzdělání s tím, že další vzdělávání má být lidem “přístupné”). Má-li člověk právo se vzdělávat, anebo “právo účastnit se přímo na vládě, správě a vedení svého státu (nikoliv povinnost), má tedy i “právo” vybrat si i to, že toto svoje právo také nevyužije a ponese následně na své kůži i dopady této svojí volby včetně případných nepříznivých důsledků spojených s touto jeho osobní volbou, nečinností, nevědomostí na kterou jsou navázány i možné škodlivé důsledky, které takové jednání na úrovni celku způsobí.

Všeobecná služba se tedy potřebuje propojit s “motivací” či “zájmem lidí o tuto službu”, kdy jeho míru bude potvrzovat právě “přirozená energetická výměna a zpětná vazba od lidí”, kteří budou dobrovolně zapojovat do svého vzdělávání a poskytování této služby i “financovat” či “podporovat” (zvlášť, když budou vědět, že se touto činností plní “nejvyšší vytyčené cíle a záměry všech národů”, které si uložili v Chartě OSN a v Deklaraci a že se jím skrze tuto službu rozšiřuje vědomí a zkvalitňují si tím život).

Výnosnost této “Všeobecné vzdělávací služby” tedy nemůže určovat ani regulovat samotný poskytoval či vykonavatel “této všeobecné služby podporující blaho celku” (protože se nejedná  primárně ani o činnost vykonávanou v závislém vztahu/zaměstnání ve školském zařízení za účelem vlastní obživy, ani o činnost spočívající v “podnikání” či v samostatně výdělečné činnosti vykonávané za účelem dosažení zisku). Ale výnosnost této služby je v kompetenci, tj. na vůli a v rukou těch, v jejichž prospěch je “Všeobecná služba konaná pro blaho celku” poskytována (spokojenost lidí je tedy kladným spouštěčem i ukazatelem  smysluplnosti a životaschopnosti jakékoliv “Všeobecné služby”, jakož i “Veřejnoprávní služby”). Poskytoval či vykonavatel “těchto služeb” má v rukou pouze “kvalitu této služby” a řádné naplňování vytyčeného “záměru či cíle”, k němuž daná služba směřuje.

“Veřejnoprávní” či “Všeobecnou službu” může dobrovolně financovat (kromě těch, jímž je poskytována), rovněž ten, který je “sám jejím poskytovatelem”, dále pak “sponzor” a také “subjekt”, který na sebe pod vlastní odpovědností převzal právní závazek k jejímu poskytování (resp.  k řádnému naplnění cíle či záměru, který daná služba prakticky naplňuje) a skrze smlouvu deleguje její realizaci na jinou osobu, avšak pouze za podmínky, že nebude výměnou za financování zasahovat do “autonomie jejího poskytovatele”.

Poskytování této mojí “Všeobecné služby konanné pro blaho celku” bude zajišťováno primárně z (i) finančních prostředků získaných z “dobrovolných darů přijatých ve formě hlasů vyjadřujících “souhlas” nebo “nesouhlas” a dále (ii) z dobrovolných darů přijatých jako osobní dary představující “osobní ohodnocení” nebo ocenění kvality práce pro celek nebo (iii) nepodmíněných sponzorských darů.

Všechny tyto prostředky budou primárně použity na zajištění základního provozu poskytování této služby plus vyplacení spravedlivé odměny zohledňující nejen odbornou a časovou náročnost práce, osobní ohodnocení a ocenění kvality této služby, popř. i přínos či účinek, která společnosti přináší).

V případě, že výše darů přesáhne náklady na provoz a lidské zdroje, jako zřizovatel a poskytovatel věnuji část prostředků na “další rozvíjení a rozšiřování této služby” pro blaho celku. 

Poskytovatel “Všeobecné služby” či “Veřejnoprávní služby”, jako odborník, má právo na adekvátní odměnu, plat či příjem, který má za výkon stejné či obdobné “Všeobecné či veřejnoprání služby” s celospolečenským dopadem a dopadem do vztahů podle mezinárodního práva” kdokoliv jiný bez ohledu na to, jaký má při tom “společenský status” či jakou “funkci” při jejím výkonu pro společnost zastává. Podle čl. 23 Deklarace má “každý, kdo pracuje, od státu garantovaný nárok na “spravedlivou a uspokojivou odměnu”, která by mu a jeho rodině zajišťovala živobytí odpovídající “lidské důstojnosti”.

Placení dobrovolných darů probíhá “online a automatizovaně” (bez jakéhokoliv ovlivňování dárce ze strany provozovatele, tedy rozhodnutí a výběr výše daru je zcela ve svébytné kompetenci dárce). Platba se provádí bezhotovostně, skrze platební bránu, anebo převodem na tento uvedený účet ve FIO bance:  3333666699/2010, IBAN:CZ1520100000002600603672, SWIFT/BIC KOD: FIOBCZPPXXX

Za Vaši podporu a ocenění ve formě darů předem děkuji.