Holistik z obecného pohledu je průvodcem záměrnou/vědomou harmonizací lidského systému vědomí do souladu s Bytím jako Celkem, potažmo je pak harmonizátorem vztahů pomocí určité universální metody, která nenásilně/vědomě vede a směřuje člověka k vylaďování a narovnávání svého primárního vztahu k sobě jako Existenci/celistvému Bytí/Životu jako Celku.

„Holistický právník a průvodce harmonizací vztahů podle přirozené spravedlností“ je pak právník, který respektuje universální řád Bytí a jeho principy včetně fungování přirozené spravedlnosti, díky kterým umí vidět, objasňovat a odhalovat skutečnou duchovní podstatu projevových vztahových obtíží a disharmonií, které si člověk tvoří svým pokřiveným vztahem k Bytí jako Celku, jež člověka upozorňují na jeho pokřivení či odklon od fungování přirozeného řádu a vrací ho zpátky k tomu, aby se napravil do jeho souladu.

Zásadním rozdílem v kompetencích a činnosti „advokáta“ a „holistického průvodce spravedlností“ je, že advokát činí pro/za klienta konkrétní úkony ve vztahu k protistraně, kdežto „holistický průvodce spravedlností“ nic za žádného klienta nekoná, protože nikoho nezastupuje.

Holistický právník působí jako neutrální harmonizátor vztahů tak, že podporuje jedince ve vlastním činění a konání zapojením vlastních sil a vede je k rozpoznání a přijetí odpovědnosti za svá rozhodnutí a chování a jejich dobrovolné nápravě, pokud byla ve vztahu k Bytí jako Celku škodlivá či na úkor sebe nebo druhých.  

Holistický právník slouží ve prospěch dodržování universálního řádu, jeho přirozených principů jednoty, rovnováhy a legitimity plus hodnot (jako je svébytnost, důstojnost, soběstačnost člověka) a za účelem jejich praktického dodržování a naplňování respektuje jejich svrchovanou existenci při výkonu přirozené spravedlnosti.

V případě, že určuje pravidla, kterými se mají řídit jiné lidské bytosti, holistický právník vyžaduje nejen jejich souhlas a podpis, ale i to, aby vědomě chápali k jaké ochraně konkrétních hodnot daná pravidla slouží a proč je žádoucí je bez nucení dobrovolně dodržovat, k čemu vede výslovný souhlas a nesouhlas, jakož i dobrovolné dodržování bez výslovného souhlasu (faktickým konáním), stejně jako pouhé písemné schvalování pravidel bez jejich reálného naplňování skutky.

Při vědomé harmonizaci vztahů holistický průvodce aplikuje na každého člověka a jeho tvoření universální metodu – holistickou spravedlnost (která funguje v duchu universáního přirozeného řádu a jeho principů jednoty, rovnováhy a legitimity). Universální řád a jeho pravidla ctí jako svrchovaný, kterému je jakýkoliv jiný řád pravidel stvořený bytostmi podřízen.

Proces vědomé harmoniace staví na „tvořivém spravedlivém řešení s aktivním zapojením všech, kteří jsou konkrétní životní situací osobně dotčeni, přičemž nikoho k Záměrné harmonizaci svého vztahu k Bytí/Celku nenutí, jen ji nabízí.

Při Vědomé harmonizaci vztahů respektuje jak lidskou autonomii a její kvality, tak i lidskou jedinečnost a tedy i odlišnost subjektivního vnímání skrze svůj jedinečný systém vědomí. Staví na vrozeném potenciálu každé lidské bytosti, která je svébytná ve svých rozhodnutích, za které nese svojí plnou duchovní odpovědnost.

Současně přitom holistický právník ctí universální rovnocennou a celistvou bytostnou podstatu všech lidských bytostí, kterou nepovyšuje, ani neponižuje nad sebe či jiné. 

Holistický právník staví svoji činnost na šetrnosti k lidským zdrojům a dodržuje universální princip „Legitimity“ (svobodně poskytnutého souhlasu svébytnou bytostí skrze její rozhodnutí či volbu).