“Holistická ekoterapie” je nově vznikající holistický právní obor, který staví na holistickém přístupu a neduálním pohledu a zaměřuje se na  harmonizaci a narovnávání pokřiveného bytostného (“primárního = základního) vztahu člověka/lidského jedince (jako autonomní tvořivé lidské bytosti) k sobě i druhým v jednotném a vzájemně vyrovnaném (spravedlivém) duchu podle principu jednoty a rovnováhy.

 

„Holistická ekoterapie“ je nově vznikající obor, který se zabývá neduálním pohledem a přirozeným, celostním a šetrným (harmonizačním) způsobem uzdravování, narovnávání a napravování primárního = základního vztahu Člověka (jako suverénní lidské bytosti) k Životu jako Celku (jakožto “živoucího projevu” jednoho jediného Vědomí, Ducha, Bytostné tvůrčí duchovní podstaty člověka). Věnuje se pak teoreticky i prakticky přirozené (tj. nenásilné a nemanipulativní) harmonizaci “bytostného/základního/primárního vztahu člověka, jako živé lidské bytosti, k “živoucí bytostné podstatě Existence/Života jako celku, a to skrze “napravování či narovnávání primárního vztahu k sobě samému” a jeho současného “vyvažování/vyrovnávání ve svém vztahu k jiným lidem” v rámci konkrétních životních a vztahových situací, které člověk skutečně na vlastní kůži zažívá, a to ve spravedlivém duchu podle metody “holistické spravedlnosti” stavící na universálních principech jako je jednota, rovnováha a legitimní legalita.

„Holistická ekoterapie“ se (oproti konvenčním právním oborům) zaměřuje nikoliv na “pouhé vyřešení hmotných projevů a důsledků chování a jednání podle právní rergulace”, ale na “komplexní harmonizační (přirozené, nenásilné a nemanipulativní) řešení”, jež směřuje člověka k dobrovolnému napravení a vyrovnání svého “bytostného postoje a vztahu k sobě i druhým (a tedy Existenci jako Celku) v duchu jednoty a rovnováhy, a to díky navozování objektivně spravedlivého postoje, který je vůči všem neutrální a objektivní (tedy neduální, tj. vystředěný, který respektuje oba protiklady/strany) a navozuje či zachovává mezi nimi harmonii.

Tento Bytostný vztah člověka k Životu jako Celku je primární = bytostný proto, že se od něho odvíjí, resp. se promítá do všech jeho ostatních odvozených vztahů k ostatním formám života (které jsou projevem stejné Podstaty vědomí a podléhají stejnému působení Vyššího zákona Jednoty a Rovnováhy). 

Tato harmonizace bytostného vztahu k Životu jako Celku probíhá skrze přirozené působení harmonizačního “skalárního” světla neboli sjednocenného Vědomí (Ducha), které vede k nenásilnému “vyvažování protikladných kvalit či polarit do vzájemně “vyváženého a rovnocenného postavení – vazby – vztahu v celém systému vědomí člověka (jež v něm skrze tuto jednotu a rovnováhu přirozeně navozuje či obnovuje harmonii).

Autorka: Daniela Šenarová